- přírodní materiál, to je eko, ale ze lnu nebo bavlny?
- mikroplyš, mikrosatén, mušelín, flanel…vůbec těm pojmům nerozumím, jsou to materiály vhodné na ložní? – lněné povlečení – vyzkoušeli jste ho někdo? Jistě vydrží nejdéle, co?
- bavlnu používám v zimě, u nás se moc netopí. Len na léto, je nejdražší, ale vydrží nejvíce. Nežehlím vůbec nic, přijde mi to dost zbytečné, zmuchlá se to při prvním lehnutí.
- len? To záleží jestli jsi fajnovka. Jako mám len moc ráda, ale na spaní fakt ne, škrábe mě.
- nejlepší je hustě tkaná a jemně sepraná bavlna.
- bavlněná peřina je sice nejpříjemnější první noc, co ji povleču – ten pocit, jak je „čerstvě vypraná“, ale ve lnu ten pocit „čerstvé vypranosti“ mám mnohem déle než jednu noc, vpodstatě celý týden
- len je trochu drsnější na povrchu, látka má na omak „charakter“, líbí se mi, že není beztvará…jsem ekzematik, takže nemám ráda silikonový úpravy ani aviváže…ale len je mi vyloženě příjemný
- od té doby, co jsem si pokusně ušila povlak na polštář, pak i na peřinu, nechci spát v něčem jiném než ve lnu, fakt… jednou, dvakrát za rok ještě použijeme bavlněné povlečení, ale len je prostě nejlepší… nechápu, že by někdo spal dobrovolně v nějakém povlečení z umělých vláken…
- koupila jsem si nejdřív levný lněný povlečení, ale bylo mi nepříjemný…a tak jsem si pořídila „lepší“, ale stejně mě škrábe. Nakonec je u nás na chalupě, protože moje máma si ho zas náramně pochvaluje.
Z těchto reakcí je vidět, jak různorodé jsou zkušenosti a informovanost o vhodnosti používání materiálu na ložní povlečení pro spaní.
Pokud se zaměříme na potřeby dobrého spánku, co vše člověk potřebuje? Je toho hodně. Včetně vhodného okolí, dobré psychiky, vhodné postele, matrace, přikrývky (váha přikrývky hraje také svou roli), polštářů, určitých rituálů, které jsou doporučovány a pak ty, které známe jen my.
Překvapivě málo najdete informací na téma vliv povlaků. Přitom je to věc, která přichází do styku s vaší kůží průměrně 7,5 hodin denně. Během té doby většinou spíte, regenerujete. Vaše tělo v tu dobu dělá úklidové práce, kůže kromě toho, že neustále hlídá teplotu vašeho těla a vylučováním vody ji reguluje, vyplavuje ze sebe i škodliviny. To vše by nemělo zůstávat na kůži, ale pokračovat dál. Vždyť plocha kůže u dospělého člověka tvoří 1,2–2,3 m2 a během noci člověk vyloučí přibližně 1-1,5 litru potu. Toto množství se může lišit v závislosti na různých faktorech (teplota, zdravotní stav atd.)
Prostěradlo a povlak na přikrývku, by měly svou savostí a prodyšností pomoci, abychom se nebudili „v louži“.
Kde se vzal ten trend přesvědčit zákazníka o tom, že jemnost, hebkost, měkkost, případně dokonce nemačkavost je při spaní důležitá? Nastupuje od druhé poloviny dvacátého století, kdy se začaly textilie vyrábět z polyesterových vláken a s nízkou cenou se nabízí dodnes. V současné době prý umělá vlákna tvoří 70-80% celosvětově textilní produkce, bavlna 20-30%, lněné vlákno 0,3% (tohle je údaj z https://allianceflaxlinenhemp.eu/). Přitom polyester nesaje.
Nabízení samozřejmě přešlo i do e-shopů, kde si na materiál nemůžete sáhnout a prodejci s ložním užívají triky, kdy:
- neuvedou materiál (nebo opravdu dlouze pátráte)
- uvedou jen část složení (ve skutečnosti je to směsová tkanina s menším podílem toho žádaného)
- neuvedou nikde vůbec gramáž tkaniny
- uvedou typ tkaniny, který je známý pod jiným materiálem např.:
- mikroplyš … může být bavlněný, ale i syntetický
- mušelín …vlněný, bavlněný, hedvábný > polyester+elastan
- flanel …bavlněný, vlněný > syntetický
- satén …hedvábný, bavlněný > syntetický…atd.
- používají občas i nesmyslné slogany. Tohle je psychologický tah, kterým ve vás vytvoří pocit, že u nich jste na správném místě, že patříte mezi elitu fajnšmekrů, kteří si umí ložní dobře vybrat. Tím si vás získají, ale taky vám zároveň nenápadně sugerují, že pokud se v jejich povlečení nevyspíte, je to v podstatě vaše chyba…budíte se v louži potu, látka se Vám lepí na tělo a na kůži tvoří pupínky, ale slogan od výrobce se vám zasekl do podvědomí a našeptává vám, že jste třeba jen nemožní a neumíte spát!
To, že vysoká vlhkost vyhovuje roztočům a plísním je jasné a na zlepšení savosti umělých vláken vědci intenzívně pracují. Největší úspěchy vidíme zatím jen na poli pletenin pro sportovní oblečení. Musíme si počkat.
Zatím vznikla umělá vlákna na bázi dřeva: TENCEL™ Lyocell a Modal. Jsou to pokračovatelé nebo příbuzní viskózy. Jsou biologicky odbouratelné a kompostovatelné. Jsou ovšem cenově na stejné výšce jako lněné ložní.
Lněnému povlečení naopak nebylo nikdy třeba dělat tak nadsazenou reklamu, protože po staletí plnilo svou funkci dobře. Následkem toho v době bavlny a umělých vláken, narazíte-li na lněné ložní, netušíte, co čekat.
Zahlédnete cenu, protočí se Vám panenky a vzpomenete si, jak někdo někde řekl, že len kouše. Nikdo vám ale neřekl, že vaše kůže v něm bude dýchat a látka bude sát pot, navíc tím prospějete planetě ve smyslu zero waste (vlákno je biodegradabilní).
Lidé spali ve lnu odnepaměti až do přelomu devatenáctého století. V té době začala strojně předená bavlna vítězit nad lnem. Je měkčí a hlavně levnější. Tím se dostávám k vlastnostem vláken obou materiálů:
Len se získává ze stonků rostliny, bavlna je z chloupků, které obalují semeno.
Přadný len dává až 80 cm dlouhé vlákno, bavlněné chloupky (ty vyšlechtěné) dávají max. 5,6 cm (původně to byly 1,5 cm). Z toho je zřejmé, že ruční předení bavlny muselo být pracné. Podíl bavlny v 18. století nepřesahoval 5 % (vlna 77 %, len a konopí 18 %). Převrat nastal v závěru 18.století, když byl vynalezen v Anglii přadlácký stroj, a už v roce 1796 byl uveden do provozu i v Čechách. (Další zajímavosti o historii lnu u nás viz článek Historie modrých polí)
Původně měl být hlavně na předení lnu, ale paradoxně se dal použít i na předení bavlny, která se tím pádem podstatně zlevnila a lněnou přízi jako konkurenta zlikvidovala.
Příze bavlněná je:
- plusy: na omak hebká, ohebná, pružná, dobře přijímá barvu, saje vlhkost, ale méně než len, je levná
- mínusy: není moc pevná, vytahuje se, žmolkuje (= krátká vlákna)
Lněná příze a z ní utkané látky mají vlastnosti, které:
- jsou dobré vždy, protože:
- jsou odolné oděru
- sají (test savosti připravujeme)
- dýchají
- nepropouští UV záření
- jsou antialergické a protiplísňové
- jsou termoregulační
- nežmolkuje se
- pod mikroskopem je znát, že vlákno je výjimečně hladké a tím pádem se na něm drží méně špíny
- odolává vysokým teplotám, vydrží až 200 °C
- mají vlastnosti, které jsou v některýh případech prospěšné, někdy ne:
- nejsou pružné, (na prostěradlo je to výhodná vlastnost, na oděvy ne)
- déle vydrží (přitom někdy chceme výměnu dřív, než je výrobek opotřebovaný)
- získávání vlákna ze stonku rostliny je i v dnešní době náročné, takže patří mezi luxusní zboží
- mínusy:
- měknou postupně
- komplikovaněji se barví než bavlna, menší barevná škála
- tkanina se více mačká
Len na ložní povlečení se dnes používá v různých kvalitách (artiklech), které se od sebe mohou celkem výrazně lišit. Ne všechny jsou vhodné pro ložní povlečení. Ty které vhodné jsou, můžeme podle hmotnosti rozdělit cca na tři skupiny:
- jemné, do 140 g/m2, vznikly z těch nejdelších, jemných vláken
- středně jemné, cca od 140g do 200 g/m2, vznikly z kratších vláken, jsou víc zakroucené, aby držely pohromadě
- hrubé, vznikly z ještě kratších vláken, hmotnost od 200-230g se používá na prostěradla, ubrusy, těžší závěsy. Pokud tkanina projde změkčující úpravou, nabízí se i na ložní povlečení
230g a výš jsou tkaniny, které nazýváme technické – na ložní jsou příliš hrubé a používají se pro jiné účely.
V 18. století lidé spali pod lněnou peřinou o hmotnosti 300g/m2, dnes bychom takové ložní vnímali asi jak spát pod jutovým pytlem. Pokud si koupíte ložní povlečení v nevhodné, příliš těžké gramáži, může být nepříjemné, kousavé a tvrdé.
Hmotnost látky a její vlastnosti jsou dány nejen přízí, ale také konstrukcí tkaniny, dostavou a vazbou (nejpevnější je plátnová, volnější je např. keprová, atlasová).
Nakonec přichází zušlechťovací úpravy tkanin.
U bavlny: sanforizace (vysrážení) a mercerizace (= větší pevnost, lesk a savost)
U lnu: sanforizace, a místo mercerizace (len je pevný dost, má svůj pololesk i savost) úpravy vedoucí ke změkčení tkaniny, případně zmenšení mačkavosti – nejznámější jsou Fine – mechanické měkčení horkým vzduchem, Roma – chemické měkčení silikonem.
Ještě bych měla zmínit kotonizovaný len, kde se jedná o rozmělnění a rozsekání vlákna už na začátku předení do přibližně stejně dlouhého jako je bavlněné. Pohmat je příjemný jako bavlněný, otázkou nezodpovězenou je trvanlivost, pevnost…je stejná jako u bavlny nebo lnu?
Ať je to jakkoli, pořád zůstávají ty dobré vlastnosti lnu, vysoká absorpce, prodyšnost, odpudivost pro statickou elektřinu a snadnost praní včetně nízkého ušpinění.
Pokud jste ve lnu nikdy nespali, a chcete si len vyzkoušet, kupte si malý polštářek nebo si ho ušijte.
Také Vám můžeme poslat vzorník nebo nějakou lněnou drobnost k vyzkoušení.
ateliér Terej
Zdroje:
Pestrelová, V.: Předivo civilizace: Jak textil utvářel svět. Host, 2024
https://allianceflaxlinenhemp.eu/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Len